Na španskim plantažama robovi žive na svoj naèin i govore svojim jezicima.
Na španělských plantážích chtějí otroci žít podle svých zvyklostí a užívají jednoduchého jazyka.
Sve što možeš da vidiš na Džeksonovom trgu je gomila obezglavljenih tela... koja se tumarajuæi okolo sudaraju i govore "kako ti je mama" i tako to.
A tak vidíš na Jacksonském náměstí, jen hromadu těl bez hlav, která klopýtají a narážejí do sebe a ptají se: "Jak se má máma a ostatní?"
Izgleda da ti moj muž piše i govore.
Evidentně ti můj manžel dělá komunikačního poradce.
Od kada znam, muškarci dolaze ovamo i hvataju me, i govore mi gluposti, poput "Pomozi mi s lopticama, Maggie."
Co pamatuju, každej si rád sáhne. Ty trapnej fígle! "Ukaž, jak na to, Maggie."
Mislim, ljudi prave kopije njih samih i govore:
Dělat kopie sebe samejch a žvatlat:
Stalno me zovu, Krise, i govore mi kako æe sve da me muèe.
Volají mi lidi a vykládají, jak mě budou mučit.
U ovoj su sobi i upravo mi se obraæaju, kao što se i ja obraæam vama, i govore mi da jedna od ovih osoba ovde, krije duboku, mraènu tajnu.
Jsou v této místnosti právě teď a hovoří ke mně, právě, když mluvím k vám, a říkají mi, že jeden z těchto pánů zde ukrývá hluboké, temné tajemství.
Rade i govore ono što mogu kako bi preživeli.
Dělají a říkají, co musí, aby přežili.
I onda počinje galama, lekari udaraju u sto i govore: "Uvek smo govorili da to nije etički, Arči.
Nastal povyk, všichni doktoři bouchali pěstmi do stolu a říkali: „Vždycky jsme ti říkali, že je to neetické, Archie.
Ako 27 osoba iz 27 zemalja članica sede za stolom, i govore svoja 23 jezika, jednostavna matematika će vam reći da vam treba vojska od 253 prevodioca da bi pokrila sve moguće jezičke parove.
Kdyby 27 jedinců z těchto 27 členských zemí sedělo okolo stolu a hovořilo svými 23 jazyky, tak si jednoduchým výpočtem můžete zjistit, že potřebujete vojsko 253 tlumočníků, abyste byli připraveni na veškeré možné páry.
I zadivljujuća stvar je bila da su bebe od 18 meseci, koje jedva da hodaju i govore, davale Beti krekere ako su joj se svideli krekeri, a brokoli, ako joj se sviđao brokoli.
A pozoruhodné bylo, že 18měsíční děti, které zřídka chodily a mluvily, jí daly krekry, pokud jí chutnaly, ale taky jí daly brokolici, pokud jí chutnala brokolice.
U pitanju je izuzetno ozbiljan posao, sva ta istraživanja pokreću veoma bitna pitanja, i govore nam dosta toga o veličini populacije, kao i o subpopulacijama i strukturi stanovništva, ali su ona ograničena zbog nedostatka uzoraka.
mohou vzejít velice dobré otázky a mohou nám něco říct o populační velikosti, subpopulacích a struktuře, ale jsou limitováni počtem vzorků.
Takođe i govore, kao i glasove, mogu pretvoriti u boju, na primer, ovo su dva vrlo poznata govora.
A také hlasy, dokážu přeměnit řeč na barvu, například, toto jsou dva velice známé projevy.
Odjednom ljudi iz Irana, isti oni koji su bili stidljivi tokom prve kampanje i slali samo sliku svoje noge ili pola lica sada šalju svoja lica i govore: "OK, nema problema, sviđa nam se.
Nyní lidé z Iránu, titéž, kteří se předtím neodvážili a při první kampaňi posílali pouze svoje nohy a z poloviny zakryté tváře, nyní posílali celé obličeje se zprávou "Dobře, žádný problém, jsme pro. Jdeme do toho s vámi."
Njihove oči bukvalno sjaje i govore stvari kao: "I ja želim jedna, " ili, "ako ti možeš to da uraditš, ja mogu bilo šta."
Jejich oči se doslova rozzáří, a říkají věci jako: "Já chci taky jeden takový, " nebo, "když ty můžeš dělat tohle, tak já můžu dělat cokoli."
I tako je ona držala sve to u svojoj fioci, a godinama kasnije, pošto je otišla u penziju, gledala sam neku od te iste dece kako joj prilaze i govore: "Znate, G-đo Voker, promenili ste mi život.
A tohle všechno měla ve svém stole a po letech, když odešla do důchodu, jsem viděla, jak některá ta děcka přišla a řekla jí: „Paní Walkerová, změnila jste mi život.
A onda svakog dana, pametni, zanimljivi ljudi od dvadeset i nešto, poput vas ili poput vaših sinova i kćerki dolaze u moju kancelariju i govore ovakve stvari: "Znam da moj dečko nije za mene, ali ova veza se ne računa.
A pak den co den, chytří, zajímaví lidé přes 20, jako jste vy nebo vaši synové a dcery, přicházejí do mé ordinace a říkají: „Já vím, že tento kluk pro mě není ten pravý, ale tento vztah se přece nepočítá.
Neki ljudi gledaju ovo i govore o površnom materijalizmu, ali to je pogrešan način gledanja.
Někdo to může pokládat za povrchní materialismus, ale to by byl naprosto špatný pohled.
Ovo je potpuno neverovatna stvar, gde učenici uče jedni od drugih i govore nam da uče kroz učenje drugih.
Je to naprosto úžasné, když se studenti od sebe navzájem učí a říkají nám, že se učí tím, že učí ostatní.
Kada vide druge da to rade i govore: "Opa, i ja želim to da uradim sa svojim novcem."
A vidí ostatní, jak se zapojují a říkají: "Wow, to chci taky udělat se svými penězmi."
Možda, jer mi poslodavci prilaze i govore kako smo već podigli jednu generaciju mladih radnika koji ne mogu da preguraju dan ako ne dobiju nagradu.
Možná ano, protože za mnou chodí zaměstnavatelé a říkají: už jsme vychovali generaci pracovníků, kteří nezvládnou jediný den bez ocenění.
Oni nam govore i o raznovrsnosti, govore nam o obilju života, i govore nam o tome kako se život ovako dugo održao da bi dostigao civilizaciju, inteligenciju, tehnologiju, i zaista, filozofiju.
A povídají nám o rozmanitosti, povídají nám o hojnosti života, a povídají nám, jak tenhle život mohl přežít tak dlouho, dosáhnout civilizace, inteligence, technologie a v neposlední řadě i filosofie.
Ono što ne možete da vidite je to da naš genetski program daje instrukcije ovim bakterijama da svaka proizvodi male molekule i ovi molekuli putuju između hiljada pojedinačnih bakterija i govore im kada da se uključe i isključe.
To, co nemůžete vidět, je, že náš genetický program instruuje tyto bakterie k produkci malých molekul, které putují mezi tisíci jednotlivými bakteriemi a říkají jim, kdy se mají zapnout a vypnout.
I mislim da je to zaista - mislim - uopšte mi ne smetaju svi ti ljudi koji šetaju okolo i prosto zure u oblake i gledaju u zvezde i govore: "Želim da stignem tamo."
A myslím ‒ totiž ‒ nemám vůbec nic proti všem těm lidem, kteří stále chodí s hlavou v oblacích a hledí směrem ke hvězdám a říkají: „Tam se chci vydat“.
Podaci koje dobijamo su zaista uzbudljivi i govore nam - teraju nas da razmišljamo o ovome na nove i uzbudljive načine.
Data, která dostáváme jsou velmi vzrušující a říkají nám -- nutí nás o tom přemýšlet novými a vzrušujícími způsoby.
(Smeh) Da vam idu iza leđa i govore izvanredno blistave stvari o vama.
(smích) Že se o vás za vašimi zády vyjadřují výjimečně pochvalně.
Pa, to je stoga što imate receptore u vašoj koži, receptore za dodir i bol, koji se vraćaju u vaš mozak i govore, "Ne brini, nisi zaista dodirivan.
A to je tím, že v kůži máme receptory doteku a bolesti, které posílají podněty do mozku a říkají nám „Neboj se, nikdo se tě nedotýká.
Jer otide danas i nakla volova i ugojene stoke i ovaca mnogo, i pozva sve sinove careve i vojvode i Avijatara sveštenika; i eno jedu i piju s njim i govore: Da živi car Adonija.
Nebo odšed dnes, nabil volů a krmného dobytka, i ovec množství, a sezval všecky syny královy a hejtmany vojska, i Abiatara kněze. A hle, oni jedí a pijí před ním, a praví: Živ buď král Adoniáš.
I govore oslonio se na Gospoda, neka mu pomogne, neka ga izbavi, ako ga miluje.
Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:
Razvaljuju na me usta svoja, i govore: Dobro! Dobro! Vidi oko naše.
Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.
Neka se raduju i vesele koji mi žele pravdu, i govore jednako: Velik Gospod, koji želi mira sluzi svom!
Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.
Izmišljaju zločinstva i govore: Svršeno je! Šta će se raditi, smišljeno je! A šta je unutra i srce u čoveka duboko je.
Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?
I govore: Kako će razabrati Bog? Zar Višnji zna?
Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
I govore: Neće videti Gospod, i neće doznati Bog Jakovljev.
Říkajíce: Nehledíť na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův?
Nema nikoga da viče za pravdu, niti ima da se pre za istinu; uzdaju se u ništavilo, i govore laž; začinju nevolju, i radjaju muku.
Není žádného, ješto by se zasadil o spravedlnost, aniž jest kdo, ješto by zastával pravdy. Doufají v marnost, a mluví daremné věci; počínají nátisk, a rodí nepravost.
Ako i govore: Tako da je živ Gospod! Opet se krivo kunu.
Ale i když říkají: Živť jest Hospodin, takovým způsobem křivě přisahají.
Zato ovako veli Gospod za proroke koji prorokuju u moje ime, a ja ih nisam poslao, i govore: Neće biti mača ni gladi u ovoj zemlji: od mača i gladi izginuće ti proroci.
Protož takto praví Hospodin o prorocích, kteříž prorokují ve jménu mém, ješto jsem já jich neposlal, a kteříž říkají: Meče ani hladu nebude v zemi této: Mečem a hladem i ti sami proroci zhynou.
Evo me na te proroke, veli Gospod, koji dižu jezik svoj i govore: On veli.
Aj já, dí Hospodin, proti těm prorokům, kteříž chlubně mluví, říkajíce: Praví Hospodin.
Čini, te se mnogi spotiču i padaju jedan na drugog, i govore: Ustani da se vratimo k narodu svom i na postojbinu svoju ispred mača nasilnikovog.
Mnohoť bude těch, kteříž klesnou a padnou jeden na druhého, a řeknou: Vstaň, a navraťme se k lidu svému, a do země, v níž jsme se zrodili, před mečem toho zhoubce.
A o tebi, sine čovečji, sinovi naroda tvog kazuju o tebi uza zidove i na vratima kućnim, i govore jedan drugom, svaki bratu svom, i vele: Hodite i čujte kakva reč dodje od Gospoda.
Ty pak synu člověčí, slyš, synové lidu tvého často mluvívají o tobě, za stěnami i ve dveřích domů, a říkají jeden druhému a každý bratru svému, řka: Poďte medle a poslechněte, jaké slovo vyšlo od Hospodina.
Jer likovi govore ništavilo i vrači vide laž i govore zaludne sne, teše taštinom; zato otidoše kao stado, i ojadiše se, jer ne beše pastira.
Nebo obrazové mluví marnost, a věšťci prorokují faleš, a sny marné mluví, marností potěšují. Protož šli jako stádo, ztrestáni jsou, proto že žádného nebylo pastýře.
I govore: Svirasmo vam, i ne igraste; žalismo vam se, i ne jaukaste.
A říkají: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme naříkali, a neplakali jste.
A kad videše glavari sveštenički i književnici čudesa što učini, i decu gde viču u crkvi i govore: Osana sinu Davidovom, rasrdiše se.
Vidouce pak přední kněží a zákoníci divy, kteréž činil, a dítky, any volají v chrámě a praví: Aj syn Davidův, Spasitel, rozhněvali se.
Oni su kao deca koja sede po ulicama i dozivaju jedno drugo i govore: Svirasmo vam, i ne igraste, žalismo vam se, i ne plakaste.
Podobni jsou dětem, jenž na rynku sedí a jedni na druhé volají, říkajíce: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme naříkali vám, a neplakali jste.
2.2773628234863s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?